Školní jídelna za 150 milionů nebo chytrá varianta

Město plánovalo rozsáhlou rekonstrukci školní jídelny. Projektant připravil dokumentaci v nejvyšší kvalitě – a cena vyšla na 150 milionů Kč. Dotace by část pokryla, ale i tak by město muselo sáhnout k obrovskému dluhu. Projekt ležel na stole několik let a tlak na jeho realizaci sílil.

Provoz městských nemovitostí

Provozní problémy byly přitom jasné: kuchařky vařily v neúnosném horku, klimatizace nestačila a některé přístroje byly staré i 50 let. Přesto zvládaly vařit stovky obědů denně a perfektně se o všechno staraly. Měly jsme z nich obrovský respekt – a je dobré připomenout, že v řadě zahraničních zemí školní jídelny v této kvalitě vůbec nemají. Tam rodiče dětem balí lunchboxy. My máme systém, který funguje – a je třeba si ho vážit.

Proč se tedy projekt vyšplhal do astronomických výšin? Protože projektant nedostal mantinely. Když se neřekne, že cílem je „jen“ upgrade technologií a zlepšení pracovních podmínek, navrhne přirozeně úplně novou „Rolls-Royce“ variantu. Jenže počet jídel by se nezvýšil, funkčnost jídelny by zůstala stejná – a město by se zadlužilo na desítky let.

Navíc taková „funglovka“ nese i jiné riziko: rozbourá již zaběhnuté procesy a často i samotné komunity. Tady to byla sehraná parta kuchařek, která by při dvouleté uzavírce jídelny nevydržela. Po návratu do nové budovy by už chyběly právě ty ženy, které celý systém držely.

Řízení hodnoty městského majetku

Na tomto příkladu jsme ukázali vedení města, že nejde jen o jednu jídelnu. Jde o proces, jak se zadávají projekty. Pokud se už od začátku nezvažuje ekonomika, lidský faktor a reálný dopad, končí na stole dokumentace do šuplíku nebo investice, které nedávají smysl.

Naší rolí je pomoci městům nastavit procesy přípravy tak, aby se vždy zvažovalo:

• Kolik to bude stát,
• Jaký to má efekt,
• Zda to odpovídá skutečným potřebám lidí i komunit.

Protože bourat a stavět nové je snadné. Ale najít chytrou, ekonomickou a funkční variantu – to je skutečné umění.